Sociální sítě, doporučovací algoritmy a umělá inteligence zásadně proměňují způsob, jakým děti přemýšlejí, učí se a komunikují. Z platforem určených původně k zábavě se staly nástroje, které formují psychiku i hodnoty celé generace. Podle odborníků, jako je Josef Holý z podcastu Kanárci v síti, stojíme dnes před zásadní otázkou: Jak děti před negativními dopady chránit a zároveň je připravit na svět, kde technologie nikdy nezmizí?
Poslechněte si rozhovor s Josefem Holým o rizicích, která by školy neměly přehlížet – a o tom, proč nestačí jen zakázat mobily. Rozhovor má více než hodinu, proto jsme pro vás připravili audio verzi vhodnou k poslechu na cestu nebo k práci.
👉 Tip pro výuku:
Zapojte rozhovor do práce se třídou. Nechte žáky, aby si ho poslechli, a poté společně otevřete diskuzi – zkoumejte téma z různých úhlů pohledu a dejte prostor jejich vlastním názorům. Možná vás překvapí, s jakými postřehy a otázkami přijdou.
Pro snadnější přípravu jsme připravili interaktivní materiál do hodiny v aplikaci Vividboard. Stáhněte si ho zde.
Probíraná témata:
Algoritmy zaměřené na emoce
Sociální sítě a streamovací platformy mají společný cíl – udržet nás co nejdéle na obrazovce. Doporučovací algoritmy proto nevybírají jen obsah, který nás zajímá, ale hlavně ten, který vyvolá co nejsilnější emoci: hněv, strach nebo euforii. Výsledkem je prostředí, které podporuje extrémy, polarizaci a často i závislost. Interní výzkumy přitom ukazují, že dopady na psychiku – zejména u dospívajících dívek – mohou být velmi negativní. Přesto technologické firmy neprovádějí zásadní změny. Ekonomický tlak na zisk je silnější než etické obavy. Podobně jako ropné společnosti kdysi ignorovaly varování o klimatické krizi, i zde se problémy odsouvají do pozadí.
AI jako „kamarád“ – nový fenomén mezi dětmi
Nástup velkých jazykových modelů, jako je ChatGPT, přinesl nový trend: lidé si s AI povídají nejen o škole nebo práci, ale i o osobních problémech. Konverzace je plynulá, přátelská, často budí dojem skutečného vztahu. Děti si dokonce vytvářejí virtuální „kamarády“ nebo „partnery“ v aplikacích, které to podporují.
Psychologové upozorňují na parasociální vazby – jednostranné pouto, kdy uživatel cítí blízkost k algoritmu, který však žádné city nemá. V extrémních případech může takový vztah vést i k sebepoškozování nebo jiným rizikovým chováním. Problém není jen obsah samotný, ale to, jak hluboko technologie pronikají do intimního života dětí – a jak málo se o tom otevřeně mluví.
Školy mezi zákazy a integrací
Jedním z nejčastějších opatření, o nichž se diskutuje, je zákaz mobilních telefonů ve školách. Zkušenosti některých škol ukazují, že po zavedení zákazu děti více komunikují mezi sebou a méně se izolují. Debatuje se také o přísnějších věkových limitech pro používání sociálních sítí – například zákaz do 15 let.
Odborníci ale upozorňují, že zákazy samy o sobě nestačí. Technologie jsou nedílnou součástí dnešního světa a děti se s nimi budou setkávat i mimo školu. Klíčové proto je učit je kritické práci s informacemi: rozpoznávat manipulativní obsah, chápat principy algoritmů a umět odlišit lidské od strojového.
Potřeba regulace a veřejnoprávního algoritmu
Současná moc nad informacemi je soustředěná do rukou několika technologických gigantů. Ti rozhodují, jaký obsah se nám zobrazí, a tím nepřímo formují veřejnou debatu i názory dětí. Josef Holý proto přichází s myšlenkou „veřejnoprávního algoritmu“ – systému doporučování obsahu, který by byl transparentní, kontrolovaný a zaměřený na kvalitní a ověřené zdroje.
Inspiraci nachází v zahraničí: čínská verze TikToku (Douyin) kombinuje vzdělávací a zábavný obsah v přesně stanoveném poměru. V demokratických zemích by podobný princip mohl fungovat bez propagandy – s cílem posílit vzdělávání a kvalitní obsah.
Proč se o tom musíme bavit
Dopady algoritmů a umělé inteligence na děti a vzdělávání nelze vyřešit jedním jednoduchým opatřením. Potřebujeme kombinaci regulace, vzdělávání a otevřené komunikace s dětmi. Nestačí jen zakazovat – je třeba vysvětlovat, co se děje, a pomáhat dětem orientovat se v online prostředí.
Josef Holý připomíná slova Václava Havla: „Naděje je, že děláte věci, i když nemusíte věřit, že to dobře dopadne, ale věříte, že to dává smysl.“ Podobně i zde platí, že změna nezačne u technologických gigantů, ale u jednotlivců – rodičů, učitelů a žáků, kteří se rozhodnou o tématu mluvit a hledat řešení.
Josef Holý a Alexandra Alvarová připravili pro základní školy edukativní seriál, který se věnuje tématům jako hybridní války, dezinformace či algoritmy sociálních sítí.
Pokud vám tato problematika přijde pro žáky užitečná, můžete seriál využít například během hodin občanské výchovy k diskusi a kritickému zamyšlení.
